Big Ben nebo dítě?

Závidím všem rodičům, kteří mají nekompromisní jasno ve svých prioritách. Já jsem s tím poslední dobou nějak na štíru (ironická ambivalence této slovní hříčky se vyjeví každému, jež si uvědomí Kvídovo znamení zvěrukruhu).

V Londýně jsme byli už skoro měsíc, hadr se potkal s každým centimetrem čtverečním tohoto bytu, každý den jsme měli celkem jedlou a zdravou večeři, domácí chléb k obědu, zahrádka se již nepodobala neproniknutelné džungli ani žumpě, poctivě jsme třídili ¾ odpadu, Kvído si oblékal své oblečky z biobavlny prané ve 100% rozložitelném pracím prostředku, smířil se se spaním ve své postýlce na kokosové matraci přikryt dekou z merino vlny, krásně papal svá dětská 100% organic, gluten free, sugar free, salt free jídla z BPA,PVC a phtalates free nádobíčka, utíral se do zcela rozložitelných ubrousků napuštěných mátou z farmy podporující dynamické zemědělství a přebaloval se do látkových plen z trade fair bio bambusu a biobavlny a já se přesto nemohla zbavit dojmu, že bych nejraději flákla svou forest friendly vařečkou a utekla kamkoli, kde se dá něco skutečného zažít... neboli když jsem tou dobou večer uléhala do postele, byla jsem pochybnostmi zcela, úplně, skrznaskrz provrtaná.

Hlodalo mě totiž, že mně to všechno nijak zvlášť nenaplňuje, a že mě víc než vyleštěná okna a free range meat trápí, že jsem ještě neviděla BigBen, nezašla do oblíbeného T.K.Maxx, nenapsala žádný pořádný email ani neotevřela knihu a šance, že vám kdy pošlu tuto exilovou litanii byla tenčí než papír… "Jsem snad proto sobí hnusec či krkavčí matka?" honilo se mi neústupně hlavou.

Asi ano, ale ač dělám, co můžu, mně ta role manželky a matky roku fakt nesedí, co si budeme lhát do kapsy, že. Nakonec jsme si řekli, že bude asi lepší, když nebudou mít moji chlapci doma zničenou polopříčetnou Stepfordskou paničku, ale normální domáci paní, oč méně dokonalou, o to spokojenější, jež může konečně prohlásit, že viděla BigBen, ač k večeři byly kupované hranolky (mňam, mňam!)…

Od té doby je nám všem tak nějak lépe a zdá se, že obludnou metamorfózu v Monicu Geller Bing se zatím podařilo zastavit, ale pochybnosti stejného druhu stejně občas úporně hlodají…

D. Š.