Tentokrát bych se s Vámi rád podělil o to, jak jednoho nevinného zářijového dne nazrála doba a táta se rozhodl, že to bez skákání už dál nepůjde, načež zosnoval výlet na sportovní/vojenské letiště ve Westonu.Původní propočet stanovil trvání cesty na slabou hodinku.
Tento však nezahrnoval: bloudění cestou k autopůjčovně, následnou dlouhou frontu u přepážky umocněnou hysterickými výlevy cholerických zákazníků, kteří nebyli dopředu schopni si spočítat, že desetičlennou rodinu se zavazadly do Nissanu Micra asi nenacpou..., a ani ránu nejtěžší - tot
ální kolaps dopravy při výjezdu z Londýna. (Silným a vytrvalým hulákáním jsem se úporně snažil rodičům naznačit, co si o dopravních a jiných zácpách myslím já, ale předstírali, že nemůžou nic dělat a neustále trvali na tom, že mám zmlknout a spát. Po cca hodině nanicovatého popojíždění rychlostí závodního hlemýždě po infarktu jsem je poslechl a vnořil se do říše těch nejkrásnějších snů, kde se všechna auta plynule hýbala...)
ální kolaps dopravy při výjezdu z Londýna. (Silným a vytrvalým hulákáním jsem se úporně snažil rodičům naznačit, co si o dopravních a jiných zácpách myslím já, ale předstírali, že nemůžou nic dělat a neustále trvali na tom, že mám zmlknout a spát. Po cca hodině nanicovatého popojíždění rychlostí závodního hlemýždě po infarktu jsem je poslechl a vnořil se do říše těch nejkrásnějších snů, kde se všechna auta plynule hýbala...)Sumasumárum jsme se na letiště vyhrnclovali místo v deset až ve dvanáct, což ochladilo t
átovu náladu zhruba na absolutní nulu. Naštěstí nezvykle přívětivé nebe bez mráčku a z posledních sil žhnoucí podzimní slunko skýtaly naději na více seskoků za sebou, takže se úsměv brzy vrátil.
átovu náladu zhruba na absolutní nulu. Naštěstí nezvykle přívětivé nebe bez mráčku a z posledních sil žhnoucí podzimní slunko skýtaly naději na více seskoků za sebou, takže se úsměv brzy vrátil. Taťka si nasadil padák, máma začala zastřelovat teleobjektiv a já jsem využil situace a jal se zkoumat okolní terén. Povalovaly se tam mnohé, dosud neprozkoumané a velice vzrušující objekty. Například delikatesní vajgly a lahodné králičí bobky. Bohužel rodiče byli často více ve střehu, než bych čekal, a paličatě ničili jakýkoli (často marně opakovaný) pokus o jejich pozření . Aspoň v to věřili.
Kromě střemhlav padajícího táty jsme si také prohlédli, jak vypadá vojenský cvičný výsadek RAF. Vždycky nám nad hlavou proletěl veliký ošklivý khaki bombarďák, kterému z útrob vyhřezlo hejno skokanů a z nebe se začaly snášet t
akové veliké hnědé odkvetlé pampelišky. Moc působivé. Jenom tata se občas tvářil nešťastně a každý vojenský výsadek, který znatelně oddaloval příležitost pro jeho vlastní pokus o opuštění letadla za letu, komentoval slovy, už aby si vojáci přestali hrát na vojáčky a pustili nahoru slušné lidi (rozuměj civilisty).Celé odpoledne se nicméně nakonec opravdu vydařilo, všichni přežili a nálada na cestě domů byla nadmíru povznesená.
P. K.
Žádné komentáře:
Okomentovat